Škoda, že jsem takový pako a celej rok jsem měl napsanej termín půlmaratonu v Ústí o týden dřív než je to reálně, tak to musím teď běžet sám u Vltavy, Karel mi to kvůli triatlonu v příštím týdnu dal naštěstí jako celkem klidnej tréning.

START: 0–1 km – sakra, zase sem to rozběhl moc rychle, první 3km mám zrychlovat z 6min/km na 5:15…honem musím zpomalit, současnejch 5min/km asi zadání nenaplňuje 1 km – dobrý zpomalování by mi šlo 🙂 2 km – ty vole, to je fakt pomalu …

Patřím k lidem, kteří mají silně rozvinutou alergii na asfalt. Nejlépe se cítím, když mám nad hlavou nebe místo stropu, takže po zkušenostech, kdy mi slezlo několik nehtů z lezení na ledech a málem jsem umřela strachy při sóloplavbě na seakajaku, o jedné absolvované půlce nemluvě, byl terénní triatlon moje jasná volba. Za dva roky triatlonového tréninku jsem se úspěšně posunula ze závodnice typu „topimse-padamdorygolu-umiram“ do stádia „plavuprsaobcaskraul-slapucoumim-bezimdokudneumru“. Navíc jsem absolvovala dva XTERRácké sprinty (v Prachaticích bedna v AG i s pádem ošmirglujícím kůži z celé nohy a v Zittau DSQ, protože jsem díky …